V Nizozemsku jsou především dvě tulipánové oblasti. Ta turisticky nejznámější se nachází jihozápadně od Amsterdamu okolo města Lisse a ta druhá je naopak od Amsterodamu na sever, v okolí města Schagen. Lisse je na turisty připravené – květy rostou na mnoha farmách jen pro jejich potěchu, lze rezervovat čas a místo pro jejich návštěvu a nebo si jen rezervovat časové okno pro focení v rozkvetlém poli. Schagen je více pro místní a o místních. A protože pes a kolo tak vyhrává Schagen, kde jsou pole sice menší, ale neméně častá a barevná a celá oblast je výrazně klidnější.
Cesta z Prahy vychází na necelých 1000km a 10 hodin cesty. Přes Ústí na Drážďany, na Lipsko a poté dle dopravní situace „středem“ přes Kassel a Dortmund nebo „vrchem“ přes Magdeburg a Hannover. Velká část cesty je s neomezenou rychlostí a tedy velmi pohodlná. V Nizozemsku se zpomalí na denních maximálních 100kmh.
Ubytovací kapacity jsou v Nizozemsku velkorysé. Ke standardní nabídce hotelů je zapotřebí započíst i nekonečné množství kempů a farmářů, kteří také nabízí jednoduchá ubytování, jako například toto které bylo hned vedle mlýna.
Nespornou výhodou bydlení na farmě je to, že si můžete domluvit vstup do polí. Domluvíte se, vysvětlíte a vše je fajn. Ačkoliv jsou Nizozemci milí a usměvaví lidé tak není radno sahat na jejich živnost. Jak dopadla vláda a policie ve chvíli, kdy jim chtěli vymlátit 90% krav kvůli redukci CO2, prolétlo médii i v CZ.
A východy slunce uprostřed vysušených polderů? Fantazie! Většina tulipánových polí se nachází právě na území poldrů, tedy půdy získané přehrazením a vysušením moře, neboť písčitohlínita půda prospívá tulipánům nejvíce
Tulipány však nejsou jedinými květy kterým se na úrodné zemině daří. Okolí je zaplaveno žlutobílými narcisy a pestrobarevnými hyacinty. A ta vůně!
Ale tulipány všech barev hrají prim 🙂
A pak už hurá na kolo. Cyklistická infrastruktura je v Nizozemsku báječná. Přímo vedle sebe jsou často v dokonalé symbióze splavné vodní kanály, vyasfaltované cyklostezky, chodníky a silnice. Nizozemská cyklistika zažila největší rozvoj v semdesátých letech jako řešení ropné krize. Cyklistů je plno, stezek ještě víc a tras na garminu a stravě bezpočet. V lesích a písečných dunách se najdou i traily, zbytek je povětšinou kvalitní asfalt. Výjimkou jsou šotoliny okolo moře a v lesích.
Tohle je křižovatka dvou cyklostezek. Silnice je nahoře.
Dvě stezky vedle sebe. Nahoře víc foukalo.
Na 80 km trase bylo k vidění bezpočet polí všech barev. Krása!:)
V centru města.
Až k moři.
A pak konečně přes písečné duny na šotolinu.
Předpověď počasí byla, i přes jeho vrtkavost, pro Nizozemsko velmi přesná. Půl hodinová přestávka než přestane pršet a pak dál směrem na Alkmaar.
Jednotlivá města jsou si velmi podobná. Zde Alkmaar kde jsem k Sofiině smůle nestihl páteční trh s prodejem sýrů.
Nějaká místní slavnost s výstavou tulipánů a miliardou kol.
No a takhle prodávají místní farmáři vše co mohou. Ovoce, zeleninu, marmelády a květiny. Jo, do té pokladničky vpravo se pak hází peníze. Jo, skoro jsem se styděl že si zamykám kolo. Ale dělalo to i pár místních.. 😀
Nuž, celkem 2000km, vítr, déšť, slunce, barvy, vůně, dobré jídlo.. jel bych zas!:)