K cestě je zapotřebí výjezdní doložka pro psa z krajské veterinární stanice a švýcarská dálniční známka.
Z Prahy cesta trvá cca 9 hodin, přes Plzeň a Mnichov k Lichtenštejnsku, autovlakem za 33chf pod horským sedlem Furka do Täsche, do dog friendly hotelu Matterhorn Inn. Do Zermattu platí zákaz vjezdu, k cestám se využívá vlak. Zpáteční jízdenka pro dospělého 16.40CHF, pro psa 8.20CHF. Pokud se pes vejde do tašky nebo batohu neplatí nic. Pokud jde po vlastních tak platí. Lanovky jsou už pak pro psy zdarma i když jdou po svých. Uf.
Téměř u každého koše jsou k dispozici bobkosáčky (které švýcaři moc nepoužívají), psů je ve švýcarsku obecně velmi mnoho a vztah je k nim vřelý. Tam, kde je nezbytně nutné, aby byli na vodítku, na tuto skutečnost upozorňují cedule. I tak myslete na to, že na horských pastvinách se pasou ovce, krávy, kamzíci, nosorožci, syslové i oslíci.
Oproti zbytku Švýcarska je na většině míst možné platit kartou. Domluvíte se Německy, na většině míst Anglicky a na pár místech i Slovensky (zalíbí li se vám obsluha na horské chatě, na 90% jde o naše východní sestry a bratry!
) Neboť Švýcarsko není přímým členem EU jsou mobilní data velmi drahá. Neomezený datový tarif na SIM místního poskytovatele Sunrise vychází na 2,5CHF/den. PHM okolo 2,2CHF/litr, jídlo v restauraci 20-30 a víc CHF, káva okolo 5CHF, pivo v obchodě 2,5CHF. XXL balení Pombears 10CHF 
A teď už k samotným aktivitám v Zermattu. Zermatt nabízí moře sjezdovek (ale sofie nelyžuje, tak nic, nicméně denní skipas je za nějakých 83CHF),
skialpových tras (na ty bylo dole málo sněhu), běžkařské trasy jsou v Täschi (eh, ale zase nebyl sníh), případně 60km před Täschem jsou boží stopy okolo města Obergesteln (16CHF/den) no a konečně báječné sněžnicové, sáňkařské a pěší trasy, což při neexistenci psích lyží byl náš cíl.
Podle stavu svého bankovního konta si můžete i zaplatit oblet Matterhornu helikoptérou, nebo návštěvu farmy černonosých ovcí, ale jestli jsou i tyto dvě instituce dog friendly – netuším.
Trasy, které jsme prošli:
I)
V Zermattu je třeba přestoupit na Gornergrat bahn, koupit lístky až na konečnou, tedy do Gornergratu v 3000mnm a poté lze na sněžnicích sejít ke stanici Rotenboden. Pokud nechcete na sněžnicích jeďte jen do Rotenbodenu. Z Rotenbodenu vede krásná panoramatická a vyválcovaná stezka, na kterou nejsou potřeba sněžnice, do Riffelbergu. Odtud se musí dolů alespoň jednu stanici vlakem – na Riffelalp, odkud to už jde krásně pěšky lesem do Zermattu. Tohle je prostě švýcarsko .. 
nicméně cestou z Riffelalpu do Zermattu potkáte krátce za sebou tři příjemné horské chaty s báječným pitím, jídlem i obsluhou. Ani s jednou neuděláte chybu a na každé mají výborné sýrové Fondue. II)
Moc krásný výšlap na stanici lanovky Sunnega odkud se následně musí popojet na Blauherd, odkud se jde zase krásnou a vyválcovanou cestou okolo jezera Stellisee k chatě Fluhalp a zpátky.
III)
A tohle je zase moc krásná cesta která začne procházkou celým Zermattem, přes několik rustikálních původních švýcarských vesniček až k stanici lanovky Furi, odkud můžete prokličkovat na už jednou navštívený Riffelalp a lesem zpátky do Zermattu.
– hlídejte si počasí, i ve slunečné dny se na sestupy mohou hodit turistické mačky, neb v lesích sníh namrzá. Jestli lyžujete – jděte do toho. Panoramata jsou báječná a sjezdovky nekonečné. Za ty franky a výhled na matterhorn to stojí. Jestli spíš běžkujete, v Zermattu máte smůlu.
