Do týdenního itineráře jsem se snažil dostat jezera, vesnice, hory, hřebenovku, vlak a zermatt. Tedy ze všeho něco. Díky tomu jsme najeli přes 2000km a poměrně dost času strávili na cestě, která však byla téměř v každém okamžiku malebná.
Při opakované návštěvě bych zůstal déle v Zermattu. který nabízí poměrně vydatné turistické vyžití. Sjezdy na kolech, túry pod Matterhornem, Matterhorn samotný, feraty v okolí, visuté mosty, a tak dále a tak dále.
Tak jo, první negativní úvod.
Švýcarsko! Zatím jsem nepoznal zemi, která by mi házela více klacků pod nohy, komplikovala práci, cestování, a vlastně všechno tak moc, jako se to už několik let úspěšně daří Švýcarsku.
Abyste mohli s campervanem platit za parkovací místa, na kterých hodláte přespat, potřebujete platební aplikaci. Abyste si ji mohli stáhnout, potřebujete data. Abyste měli prepaid data a vyhnuli se ceně 240Kč za 1MB potřebujete švýcarskou SIM kartu. Na čerpacích stanicích nejsou k sehnání. Oficiální kontaktní místo na poště znamená, že si můžete dobít kredit, ale samotné SIM neprodávají, to musíte na jinou poštu kde.. jsou vyprodaní. No a touhle kaskádou čerpací stanice / obchod / pošta / jsem se teprve po třech dnech dobral k prodejně telefonního operátora v Interlakenu a po deseti minutách úspěšně odcházel se švýcarskou SIM kartou (tak to dopadá když se snažím něco si zjednodušit). Wow. A teď stáhnout aplikaci pro online platby prostřednictvím QR kódu. Pokud nemáte účet ve švýcarské bance, musíte zvolit prepaid variantu aplikace, zadat své iniciály včetně adresy a nafotit svůj OP nebo pas a účet vám bude obratem schválen. Obratem trvalo další tři dny kdy mi bylo odpovězeno, že z mého OP nepoznali co je ulice a co je město. Eh. Tankování! První pumpě nefungovaly platební terminály. Druhá pumpa platební terminály neměla. Třetí fungoval jen platební automat který měl tankovací hadice krátké a na opačné straně než jsem zrovna potřeboval. A couvat tam zrovna nešlo. Čtvrtá měla poruchu automatu a teprve na páté pumpě se povedlo natankovat.
Hele, jasně, stane se, ale kůůůůrva! To je pokaždé, pokaždé co tam jsem tak je to něco!
No a teď teda pozitivně. Švýcarsko! (přesnými spoty a souřadnicema vás zatěžovat nebudu, kdyby to někoho zajímalo, tak si o ně napište)
První den
Oeischensee
krátký výšlap k horskému jezeru. Ideální místo na rande. Nahoře je několik oficiálních BBQ spotů. V restauraci si stačí koupit sirky a dřevo a romantika pod hvězdama může začít.
Druhý den
Augsmatthorn
Nahoru lanovkou a pak po svých, krásných 25km po hřebenovce.
Krom koncové stanice lanovky (kde je nóbl restaurace) není na cestě žádná občerstvovací stanice. Cca v půlce je ale hidden gem! Wintertraum se skvělou terasou, výhledem a hlavně .. self service lednicí s limonádou a pivem. Pes se napil, já se napil, všichni šťastní a já o pár franků chudší. Hřebenovka je nahoru a dolů (klasika), po cestě se plazí hadi (jeden) a je to krásné místo na východ slunce (proto jsem tam byl v poledne).
Třetí den
Lauterbrunnen / Matterhorn
Malebné údolí s vesnicí a vodopádem. Asi nejideálnější variantou je naplánovat příjezd na brzkou ranní hodinu a pak utéct na louky nad vsí. Centrum města se velmi brzy zalidní a obtížně se hledají volná parkovací místa. A pozor, platba v parkovacích automatech POUZE mincema. heheh. hehe. he.
A odpoledne přejezd do Tasche a odtamtud vlakem do Zermattu (neb autům vjezd zapovězen).
Zermatt je o víkendu strašlivě bizarní místo. Po vystoupení z vlaku jsem se ocitl na přelidněné ulici po které, mezi těmi davy, drandily komické elektrovozíky.
A pak poslední lanovkou nahoru na Blauherd. Počasí nebylo věru zlé, jak už to v alpách na konci září bývá. Matterhorn byl chvíli v mracích, aby se vzápětí ukázal téměř celý a poté nás na pár minut zkrápěl lehký déšť. A tak pořád dokola.
Byl jsem přesvědčen, že půjdeme, dokud nám to půjde. U jednoho z jezer nás však nečekaně zastihla mlha a tma a nešlo jít dále, a tak přišel vhod nachystaný stan pro nouzové bivakování (já vím, sorry, ale chápete, pes si přál celé léto spát ve stanu a nedal si říct, to pak přijde nouzový bivak vhod).
A tak dostala Sofie slušivý svetřík od babičky a šlo se spát. V krásných 2700mnm, 3 stupních celsia a absolutním tichu.
Čtvrtý den
Ráno oblačnost polevila a z Matterhornu šlo vidět o něco více než den předchozí.
Adventure menu, znáte? Strašně skvělá věc! Hodí se na výlety, na túry, na cyklovýšlapy, na focení, stejně jako na hory. Je dobré si k tomu vzít i nějaký light weight příbor. Já si žádný nevzal, a tak jsem musel vzít zavděk větví, kterou jsem si den předtím našel v křoví. Celé dva dny jsem ji pak musel chránit před Sofií která se jej v každém nestřeženém okamžiku snažila ukrást. Cesta dolů pak už utíkala rychle. Přes horské pastviny na horskou chatu s výbornou kávou a výhledem na upískané sviště, a zadní stezkou došli do Zermattu a na vlak.
Pátý den
Foroglio / Lavertezzo
A pak přes Furka Pass do italského kantonu. Cestou jsme se zastavili u hotelu Belveder a nakoukli naproti přes cestu do nitra ledovce.
V italském kantonu přibylo neposekaných luk a barevnějších domů. Namířeno jsme měli do staré a téměř již opuštěné vesnice Foroglio a pak koupačka v ledové tyrkysové řece ve vísce Lavertezzo. A na noc do Locarna, švýcarského města kde rostou palmy, olivovníky a údajně prý i citróny. Wow!
Šestý den
zase do německé části očíhnout Landwasser Viaduct a počkat na pár červených vlaků a potom na skok do Lichtenštejnska.
Na noc do malebného města Buchs s nádherným historickým centrem pod hradem.
Sedmý den
Saxer Lücke
jsme vyjeli lanovkou směrem k poslednímu cíli našeho výletu a to k Saxer Lücke. Od stanice lanovky je to ještě notný kus pěšky hezkou hřebenovou procházkou. Dolů jsme seběhli už po svých. Potěšili se výhledem na Lichtenštejnsko, nefialové krávy, vrátili se do Busche a osmý den ráno jsme mohli pomalu vyrazit zpátky do vlasti.
