Madeira 2021

Po devíti zrušených letenkách v průběhu posledních 18 měsíců nezbývalo příliš mnoho dalších míst s příznivou barvou cestovatelského semaforu a stále operující leteckou linkou. 

Na Madeiru jsem se chtěl vrátit až později, po letech, případně dřív, pokud však budu mít koho portrétovat, abych dohnal to, co jsem posledně promeškal. A tak jsem po dvou letech zpátky. První trip najdete tady.

Dva týdny jsou poměrně velkorysý časový fond pro prozkoumání celého ostrova bez spěchu a s rezervou pro přeplánování v případě nepřívětivého počasí. 

Ubytování jsme měnili pouze jednou. Začali jsme na jižní straně ostrova, kde se daří tropickým plodinám.

Výhodou Airbnb je možnost si pohodlně pronajmout celý dům. S obrovskou terasou, třema ložnicema, dvěma koupelnama a grilem. 

Banány byly na mnoha místech v  krásném květu. 

Dozrávala papája, sklízela se cukrová třtina a avokáda šlo trhat rukou.

Ponta do Sol

Jedním z důvodu návratu byla i fotka pod vodopádem Ponta de Sol, který jsem minule vynechal. Vede k němu jednosměrná silnice, čehož však nikdo (převážně místní) nedbá a příjezd k němu je možný oběma směry. Najít v houští banánový list, počkat na západ a fotit. 

Encumeada

Nahoře v lesích, vysoko ve stráních, rostou eukalypty. Silnice jsou zde stále strmé, jen snad kvalita asfaltu se výrazně zhoršila.

Nad mraky se však stále skrývají spektakulární zatáčky a výhledy jako tyhle, cestou do Encumeady na silnici ER105.

Fanal

Ve vavřínovém lese ve Fanalu se opět střídala mlha, slunce a déšť. 

Pico Arieiro a Pico Ruivo

Za svítání a v mracích.

Sever

A pak jsme se přestěhovali na severní část ostrova, do kopců nad Santanu. Severní část je zelenější, ale i deštivější. Díky tomu má však neuvěřitelnou atmosféru. 

Za domem nám kvetly kornoutice a vedle nich byl opuštěný citrónový sad.

Rabacal - 25 Fontes

V Rabacalu se stále spokojeně pasou krávy

V okolí 25 fontes.

Parque Florestal das Queimadas

Rybářská stezka pod Sao Jorge

Pláž s černým pískem - Seixal

Ponta de São Lourenço

Před dvěma lety vyprahlá krajina v odstínech zlaté, letos krásně rozkvetlá louka.

A zpátky domů..

Letenky byly přes TAP Portugal, všechny čtyři lety (přestup v Lisabonu) s novým a tichým A320 Neo. Jídlo průměrné, víno skvělé. Auto půjčené přes easyfunchalrent, spokojenost maximální, ze všech půjčoven za poslední roky nejlepší a nejvíc fér přístup. Espetada skvělá, steak z tuňáka dokonalý, Espada nudná, v obchodech vše skvělé, káva dokonalá, ananas sladký, banány výtečné!:)

Dalších míst kam bych chtěl je více, než jsem schopný stihnout, ale zároveň si nedovedu představit, že bych se na Madeiru už nikdy neměl vrátit. Ten mix vůní, zelené krajiny plné květů, hlubokých údolí a vysokých hor, stejně jako báječné chuti madeirských banánů a grilované espetady je strašlivě návykový.

Další čtení..

Madeira 2021

Po devíti zrušených letenkách v průběhu posledních 18 měsíců nezbývalo příliš mnoho dalších míst s příznivou barvou cestovatelského semaforu a stále operující leteckou linkou.  Na

Na lovu ovcí

Masáž slepičí kloaky proudem horké vody, kroužkování papoušků, chytání králíků.. a teď k těm bizarním zážitkům přibylo i chytání ovcí.

Dolomity 2020

Alpská jezera, hory, moře a Ivano Dibona! 9 dnů v Dolomitech.

Watzmann 2020

Watzmann je moc pěkný kopec, vysoký 2713m, v Berchtesgadenských alpách na hranici Německa s Rakouskem. Majestátně se zvedá nedaleko Bad Reichenhallu – to je ta alpská sůl v modrém válci.